Chropyně 2016
Do Chropyně na podruhé.
Podzimní cyklistický víkend v Chropyni asi nedopadl nejhůře, neboť Lubka naplánoval jeho repete hned na druhý červnový víkend roku 2016 J Zázemí bylo jasné, ubytovna U skokana v blízkosti koupaliště a hospůdky U orla na hřišti zaznamenala kladné ohlasy a nebylo třeba ji měnit. Složitější bylo zvolit vhodné cyklistické tratě tak, aby 13ti členná osádka byla spokojená.
Na pátek jsem naplánovala kratší výjezd směrem na Přerovsko. Jenže plán vzal za své krátce po příjezdu Ivanovičáků. „Musíme přece navštívit našeho doktora v Pravčicích, když už jsme tady“, a vyjížďka byla jasná. Že má doktor na své víkendové haciendě všemožné špiritusy jsme věděli už z předchozí podzimní návštěvy, ale že nás zavede i do Jedové chýše (hospůdky páté cenové skupiny u kruháče v Hulíně), kde prý je ten nejlepší Bernard široko daleko a pohostinnost místních štamgastů nezná mezí, jsme zakrátko zjistili na vlastní žaludky. Kromě Bernarda na stole najednou přistála domácí paštika, nakládané papriky s cibulkami, od vedlejšího stolu nám nabídli pečeného zajíce, který se prý nedobrovolně připletl pod kola auta….. Fakt to bylo výborné J Naštěstí jsme se zmobilizovali včas a stihli ještě za světla dojet do Chropyně. I když tedy zase do hospůdky, tentokrát na hřišti.
Sobotní etapu jsem plánovala hlavně pro Beatku, která si přála navštívit Buchlovice. Beatka sice nepřijela, ale Buchlovice se konaly. Zpočátku byla etapa snadná, vedla Baťákem až do Starého Města. Trošku nám ji zkomplikovaly deštivé kapky, dokonce jsme se před deštěm museli schovat v napajedelském i babickém přístavišti, ale nevzdali jsme se. Ze Staráku do Buchlovic, kolem hradu Buchlov, směrem na Brdo, k nejvyššímu bodu Chřibů, až na Bunč se nám jelo skvěle, jen kdybychom nezakufrovali. A to jsem si dala záležet, protože už se mi to tu jednou stalo. A zase v tom stejném místě. Do prčič…..blbý Sigmundov L Posezení na Bunči mám moc ráda a když už následoval jen krásný sjezd přes Kostelany do Kroměříže, mohla jsem slibovat, že kopečky už nebudou. „Chceš mi říct, že jsme na podzim tento kopec šlapali nahoru?“, ptal se Jirka nevěřícně. „Já tě asi zabiju!“ Fakt moc hezkých 100 km. Nejhezčích ale pro Marcelku Rozprimovou, jejíž to měla být první 100 km trasa a ještě k tomu v kopečkách. A to se přece muselo zapít a taky se zapilo!
Na neděli jsem avizovala kratší etapu, aby nebyly oba dva dny tak náročné jako na podzim. Tentokrát jsem zvolila opačnou světovou stranu od Chropyně směrem na západ. Projela jsem si ji už na podzim, protože jsem nechtěla riskovat případné zklamání cyklistických nadšenců. Povedlo se, cesta na Kojetín, Němčice nad Hanou, Mořice a Morkovice probíhala hezkou krajinou s mírným převýšením. „Ta rovina mě nebaví, budou i nějaké kopečky?“, popichoval Rosťa. Avizovaný nejvyšší bod etapy mezi Morkovicemi a Litenčicemi byl sice náročnější, ale splnil Rosťovy požadavky. Následovala cesta Litenčickou pahorkatinou, kde podle článku IDNES.CZ v rubrice cestování po silnicích nejezdí skoro žádná auta a je tu doslova božský klid jako málokde jinde. Oblast ideální zejména pro kolo! Nechápu tedy, proč se tu Jirkovi nelíbilo a neustále jsem za sebou slyšela výkřiky o tom, že by mě snad chtěl pověsit na stromJ Nemůžu přece za to, že pahorkatina je charakterizovaná jako území s mírně až středně zvlněným reliéfem a převládající výškovou (vertikální) členitostí od 30 do 150 m1. Zvlněný terén se vlněl až do Kroměříže, teprve tam se narovnal a tím se zklidnila i nálada v týmu. Zchladila ji i koupel v bazéně na koupališti a nakonec chutný oběd v oblíbené hospůdce na hřišti.
Svůj víkend si užili Pardubičtí, s malým Vojtou projeli místní lužní lesy, navštívili některé technické zajímavosti našeho okolí a polenošili i na koupališti.
Přátelé, jsem moc ráda, že jsme spolu mohli naplnit myšlenku autora článku:
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu
Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem zavítají spíše omylem. Dost důvodů na to sem alespoň jednou za život zavítat!
Ujeto celkem: 190km
Mínusy:
· 2 x defekt, sobota Radka, neděle Jarek
· Chyběla nám servírka Romana
Plusy:
· První 100km etapa Marcely R.
Z Chropyně zdraví
Marcela a Jarda