Chropyně 2015

„Neřvi, Lubore!“ Přesně tento povel jsem prvně slyšela na cyklistickém putování napříč Korsikou. Neplánovaná dovolená s CK Kudrna v září 2014 nám přinesla nezapomenutelné okamžiky nejen ze sedla kola, ale seznámila nás také s partou pozitivních lidí. Asi jsme tam měli být, stejně jako oni a asi se ty naše cesty měly spojit.

Na Korsice s námi trávil večery i Jirka Langmajer starší, který naši krásnou Moravu nezná a slíbil nám, že nás navštíví. Tak jsme s Lubkem začali spřádat plány a vymýšlet místo další společné akce. Takového korsického srazu. Volba padla na Chropyni, protože se tu nabídlo vhodné místo k ubytování pro vícečetnou skupinu kolařů.  Přestože Chropyně leží na Hané, najdou se v okolí i nějaké ty kopečky. Trasy na Svatý Hostýn nebo poutní Velehrad zvládne zkušený cyklista během jednoho dne.  I když byl víkend naplánován na míru právě Jirkovi, zrovna on byl jediný, který nepřijel. L Nezklamali však Ivanovičtí, přidali se Pardubičtí a Beatka s Leem ze Slovenska. Zkrátka bylo nás celkem 14 i s Jeňou, který dorazil v sobotu večer hned po návratu z dovolené ve Slovinsku. :-)

Ubytovna na koupališti v Chropyni se stala pro poslední srpnový víkend roku 2015 základnou pro celou naši posádku a v pátek si ještě někteří stihli udělat krátký 30km výlet do Tovačova.  

Sobota začala nečekanou návštěvou ivanovického „doktora,, v Pravčicích, posilněni jeho elixírem jsme zvládli výjezd na vrchol Hostýna. Nádherný sjezd na Rusavu a zpět přes Holešov do Chropyně nastřádal cca 78 km. Krásné letní počasí umožnilo zdolávat výškové body z pedálů kol, ale také noční koupání a řádění v bazéně na koupališti.

„Asi jsem to trochu přehnala“, blesklo mi hlavou v neděli ráno, když jsem posádku vyvážela přes Kroměříž a Kostelany směrem na Bunč. Cesta je to fakt nádherná, že je dlouhá a do kopce, za to fakt, Jirko, nemůžu. Posilněni občerstvením na Bunči jsem slibovala už jen sjezdy a rovinky. Sjezd z Bunče na Salaš a dál na Velehrad byl opravdu lahůdka. Méně nás potěšilo dlouhé čekání na oběd na Velehradě, ale alespoň jsme to polední horko a pálící slunce přečkali v chládku, spláchli ho pivem a zajedli kolenem. No pravda, do cílové stanice některým kolena již brněla. No ještě aby ne, když tu byli i Brňáci. Najetých 92 km cesty se znásobilo slunečním svitem. Naštěstí koupel v bazénu a pivní ionťák v hospodě na koupališti nám dodaly ztracenou energii.

To by prostě nemohli být Lubka s Jirkou, aby nenavázali kontakt s paní servírkou v restauraci na hřišti v Chropyni. Paní Romana měla jasno hned od prvního setkání u pátečního oběda. „Doufám, že přijedete až za rok“, oddechla si, když jsme v neděli odpoledne po společném fotu opustili prostory hospody a vraceli se zpět do reality. :-)

Tak přátelé, snad vám chutnaly nejen Jarovy domácí hamburgery a tiramisu, ale užili jste si dostatek vydatných výšlapů, vyhlídkových sjezdů a ostatních památných míst našeho kraje.

Mějte se krásně

a z Chropyně zdraví rodina Kovaříková