Budapešť - Bratislava 6.-8.9. 2019
Původní plán na tento víkend byl, že jsem měl jet s dámskou skupinkou z Chropyně na výlet do Vídně a ukázat jim ty nejnavštěvovanější památky a to i včetně ochutnávky originál sachr dortu. Bohužel se holkám plán rozpadl a mě se naskytl volný víkend.
V mapách CZ jsem si našel uloženou trasu kolem dunaje, pár týdnů dopředu koupil jízdenku a pak už jen čekal, jestli bude pěkné babí léto.
V pátek 6.9. to jelo 6:24 a v Budapešti jsem vystoupil něco před 11 hodinou. Vzhledem k tomu, že jsem tu byl poprvé, tak moje trasa vedla kolem těch nej památek jako jsou - Opera, Parlament, Památník holocaustu, Budínský hrad a Rybářská bašta, kde jsem si dal pivko a přes Marketin ostrov jsem se vydal směrem na Vyšegrad. Pár kilometrů za ním skončil můj první den přímo u Dunaje, na místě, kde se rybáři jindy věnují svému koníčku.
Sobotní ráno je zamračené a já doufám, že se to přes den obrátí k lepšímu. Po kafi a ovesné kaši vyrážím kolem osmé na další putování kolem veletoku. Projíždím Esztergom a přes malé i větší dědinky se pomalu dostávám do Komároma, přejíždím přes most na slovenskou stranu do Komárna, kde si na náměstí dávám oběd a něco malého sladkého k tomu. Den se chýlí ke konci, v obci Čičov si dávám pivo, nabírám vodu a po pár minutách jízdy už stavím stan nedaleko cyklostezky. Počasí se k lepšímu neobrátilo, došlo i na pláštěnku.
Neděla byla ve znamení, nekonečná rovina přede mnou, nekonečná rovina za mnou. Toto se vám naskytne, když budete projíždět kolem vodního díla Gabčíkovo. Je to pouze technická nádrž, kde břehy jsou k mému užasu vyasfaltované a nebýt páru racků na hladině tak živého tvora neuvidíte. Něco jiného je, když později projíždíte kolem vodní nádrže Hrušov, ze které je napájeno jak Gabčíkovo tak i koryto Dunaje. Je to přírodní vodní nádrž, se zelenými břehy a velkým množstvím ptáků. Kolem této nádrže se pomalu dostávám do Blavy, kde už v dálce vykukuje dominanta města, vysílač Kamzík. Vlak v 16:10 pohodlně stíhám a po jednom přesednutí v Břeclavi dorážím za soumraku domů, kde si v naší hospůdce dávám na večeři žebra a dvě pivečka k tomu.
Cíle.
Projet dalších 230km Dunajské cyklotrasy.
Navštívit Budapešť.
Opět si vyzkoušet jaké to je cestovat sám.
Poznatky z cesty.
Na rozdíl od Rakouska vede Dunajská cyklotrasa z poloviny po silnici a to někdy i po silnici první třídy, kde je pouze značka ,,Pozor cyklisti,,.
Na místech, která jsem projel je vidět, že Maďarsko je postkomunistická země. Je zde spoustu neopravený, rozpadlých nemovitostí, silnice spíše v horším stavu a elektřina v obcích je vedená po sloupech, což u nás už neuvidíte.
Setkání s Ištvánem, s kterým jsem se potkal na nábřeží v Budapešti, kde došlo na focení a na krátký rozhovor o tom odkud a kam jedu a kolik má on najetých kilometru v Budapešti a okolí za poslední tři roky - 10240km. Klobouk dolů.
Byl to super víkend. Příště mě čeká část Dunaje na jih od Budapešti a to až k Srbským hranicím.
Celkem najeto 276 km
Lubor