Brno - Vídeň

Byla to jenom otázka času, kdy to příjde. Už jsem jel do Vídně  4x, ale vždy na těžko a bylo to na dva dny. Každá ta cesta byla vždy kratší a kratší, až jsem se po páté snad dostal na minimální možnou vzdálenost od nás z domů do hlavního města Rakouska. 

K ceduli                            134 km.

K Dunaji                            141 km.

Ke Kolaříkovi v Prátru        148,42km.    ( Schweizerhaus)

Od rána vše probíhalo snad ještě lépe než podle plánu. Start byl o půl šesté a do Nového Přerova, kde nás čekal brzký oběd, jsme dorazili po třech hodinách o půl deváté. Po hodině odpočinku a nasycení našich žaludků, jsme vyrazili na druhou polovinu naší cesty. Jen co jsme překročili hranice, začalo šíleně fučet a fučelo až do cíle. A vzhledem k tomu, že se k větru ještě přidali rakouské kopečky, tak jsme druhou půlku cesty jeli 8 hodin hrubého času.

Vítr je, ale už zapomenut a zbylo nám jen azurové nebe a krásná příroda Dolního Rakouska.

Odměnou byly 4 orosené 12 Budvaru a vepřové kolínko dle zdejší receptůry.

Trasa a profil zde.